Co to jsou obřady nebo-li rituály kola roku?
V průběhu roku oslavujeme jednotlivé důležité momenty v přírodě, které se zobrazují i v nás. Můžeme slavit těchto 12 momentů:
3. až 4.1. Vodokřes (Oslava zrození vody)
Krátce po zrození slunce, které je 21.12., mladé slunce Svarog se v době přísluní políbí s bohyní vody Danu. Tím dojde k symbolickému posvěcení vody. V tyto dny má pramenitá voda kouzelnou moc. Když vodu z oblíbené studánky necháme „nabít“ na slunci a měsíci po celé dva dny, vznikne zázračná voda, kterou naši předci léčili všechny nemoci.
1. až 2.2. Hromnice
Další významná část kola roku jsou Hromnice. Je to období předjaří. Kdy se matka Země začíná pod povrchem probouzet. Pro nás to znamená, že můžeme plánovat a přemýšlet o nových projektech, začátcích. Stejně jako Země. V přírodě to znamená první bouřky, kdy po zimě přichází Perun, jenž je patronem Hromnic. Perun představuje v přírodě údernou sílu, která nás může ochránit před běsy a těžkými silami, sjednat boží spravedlnost.
21.3. Jarní rovnodennost nebo-li Provoda
V tuto dobu se loučíme s Moranou ( Zimou). Vyhazujeme ji do vody a pálíme ohněm. Vítáme jaro, bohyni Vesnu. Písní Vítej Vesno, Vesno.. Vesna se ujímá vlády nad krajinou a vše začíná v přírodě pučet a růst. Začíná zemědělská sezona. Vše staré odchází, uklízíme v našich domech i v sobě a těšíme se na Velikou noc. Velký pátek je dle indicií a cítění jarní svátek Mokoše – oslava otevírání Země
30.4. a 1.5. Noc ohňů a stavění Májky
Proč noc ohňů? Když všude je známá tato noc jako čarodějnice. V této noci dochází k naší očistě ohněm. Je to čas námluv nezadaných, propojení mužské a ženské síly například při stavění Májky. Ženy pletou věnec na Májku a muži mezitím připravují břízu, na kterou se věnec zavěsí. Tím dochází k propojení ženské síly a symbolickým falickým stromem (mužské síly), který prochází věncem.
21. až 24.6. Letní Slunovrat (Svatojánská noc)
Je společně se Zimním Slunovratem největším svátkem roku. Slunce „Svarog“ přichází na vrchol své pouti v podobě nejdelšího dne v roce společně s Ladou bohyní lásky a rozkvětu Země. V tomto období jsou otevřeny brány Všehomíra. V této době nám přináší velké požehnání koupel v proudící vodě nebo koupel ve slunovratové rose. V tuto dobu sbíráme devatero kvítí a věštíme z nich.
V červenci se slaví svátek Peruna
Touto dobou bývají hodně bouřky. Proto oslava Perunovi síly a patrona bojovníků. Naši východní sousedé tyto dny slavili Perunovi dny tím, že pořádali soutěže síly pro bojovníky. U nás pokud v červenci chyběla vláha, se zpívalo k Dodole ( družce Peruna) o vláhu.
Počátkem srpna slavíme Žně.
V každé vsi to bylo v jiný čas, podle žní a jejich ukončení. Byla to oslava úrody a bohyně Živy, která tančí v polích, aby byla co největší úroda obilí. Tvoříme věnce z obilí a další ozdoby ze slámy. Vzdáváme hold a díky za úrodu nejen obilí, ale všech plodů, které v té době dozrávají.
21. až 23.9. slavíme Hojnost veškeré úrody Země
Je to v období podzimní rovnodennosti. Po celkové sklizni slavíme a naši předci také slavili úrodu. Dnes slavíme v podobě Vinobraní a Dožínek. Podle množství vína a koláčů se věštila hojnost na další období. Naši předci jezdili do dnešního Německa na Rujánu, kde do dneška můžeme vidět Arkonu -Slovanský chrám zasvěcený bohu Svantovítovi. Zde se prováděli za pomocí bílých koní věštby pro všechny kmeny.
Uzavírání Matky Země probíhá v říjnu
Stejně jako se Matka Země otevírala za Velké noci, na podzim jí zase zavíráme. Po sklizení veškerých plodů země, sázení stromů a zazimování uzavřeme i Matku Zemi k jejímu zimnímu odpočinku. Sami se pak uvnitřňujeme a začíná zimní období, kdy vládu přebírá bůh Veles a Morana.
1 a 2.11. Dušičky
V tomto období slavíme otevření pomyslné „brány“ s předky. Stěna mezi námi a předky je velmi tenká a my se s nimi můžeme i potkat. Je potřeba je uctít dary z našich slavnostních stolů. V tomto období se zapalují svíce za naše předky doma, na jejich hrobech i při oslavě. Pomocí svíček se s nimi propojujeme. Hroby zdobíme a připravujeme na zimní období.
Oslava Lucií kolem 13.12.
Kdy se provádí v domech úklid. Nejen fyzický, ale i duchovní sebe i okolo nás a v našich domech. Je to příprava na Zimní slunovrat nebo-li Kračún. Příroda již usnula a u nás začíná období přástek.
Zimní Slunovrat 21.12. Kračún
Důležitý svátek kola roku, kdy umírá staré slunce a rodí se nový Svarog. Nadchází největší tma před znovuzrozením Slunce Božiče/Dažboga/Svarožátka. Svátek zimního slunovratu se nazýval u Slovanů Kračun. Tento svátek je oslava rodiny, pospolitosti, vzájemného žehnání, hoštění a zpěvu. Je to období věštění. Od Štědrého večera se drželo 12 věštebních dní na příští rok. Každý den na každý měsíc v příštím roce.